True Blood - 4. Kapitola

10. února 2011 v 19:48 | Nellsie |  True Blood
©HQ-KNIGHTLEY
Vyjekla jsem, když na mě promluvil nějaký kluk. Ne, kluk to nebyl. Byl to upír. "Ahoj. Promiň, nechtěl jsem tě vylekat. Jsem Sam." řekl nádherným hlasem. Byl tak krásnej. Já na něj civěla jak pitomec. "A-ahoj. Já jsem Alyssa." vykoktala jsem. On se usmál a prohlížel si mě. "Nejsi moc dlouho upír, že?" zeptal se mě. "Ne, nejsem. Jen pár dní." dost jsem ho tím vylekala. "Co je?" zeptala jsem se ho pak pitomě. On se usmál. "Ne nic. Jinak, nemáš kde bydlet, že?" zeptal se mě. Já jsem věděla na co tím naráží. "Jo nemám. Proč?" odpověděla jsem mu. "Já bydlím sám. Mohla by jsi u mě chvíli být." ano, domnívala jsem se správně. Chtěl mě "ubydlet" v jeho domě. Já jsem ale i docela chtěla. Byl prostě tak hezkej a třeba mi pomůže. "No, když ti nebudu překážet." řekla jsem pitomě. On se zasmál, připadala jsem si fakt jak pitomec. "Ne, nebudeš nikomu překážet." mrkl na mě. Tak jsem šla za ním. Cítila jsem se opravdu nějak divně. Jeremy, Sam.. Byla jsem fakt mimo. Když jsem viděla Samův barák, tak jsem fakt užasla. Byl nádherný! Uplně obrovský. Měl krásná zdobená okna a velké vchodové dveře. "Wow." vydechla jsem ze sebe. Civěla jsem na ten barák s otevřenou pusou a když jsem si představovala jak vypadám, bylo mi do smíchu.

"Tak co? Líbí se ti můj barák?" zeptal se se smíchem Sam. "Jo, je naprosto úžasnej!" odpověděla jsem mu. Nevěděla jsem ale, že vevnitř bude ještě hezčí. Sam to tam měl překrásně udělaný. "Ty tady bydlíš sám?" zeptala jsem se zvědavě. "Jo, bydlím. Tenhle dům mám strašně dlouho. Zdědil jsem ho po rodičích." odpověděl s úsměvem. "Tohle bude tvůj pokoj." ukázal na mě. Když jsem vešla dovnitř, tak jsem opět žasla. Bylo to tam tak úžasný!! Barva pokoje byla červeno-bílá, opravdu krásná. To já zbožňovala. Postel byla velká, ale - já nespala. No, ale byl tam nádherný stůl, velký počítač. A dvěře do koupelny-která byla taky moje. "Počkej, ten počítač je taky můj? To všechno teď patří mě?" zeptala jsem se ho překvapeně. "Ano. Mám strašně moc peněz. A stejně tohle vůbec nepoužívám." řekl mi s úsměvem. "Ale proč mě? Vůbec mě nezdáš." ptala jsem se ho. "Posaď se." pobídl mě. Já jsem usedla a poslouchala. "Poznal jsem tě dost dávno. Asi před čtyřmy měsíci. Mám schopnost, že se převtělím do koholiv. A, převtělil jsem se do tvého otce. Hned jses mi zalíbila. A, zamiloval jsem se do tebe." já vyvalila oči a zírala jsem na něj. On mi řekl, že mě vlastně miluje? Že se převtělil do mýho táty a pozoroval mě? To snad ne. Další kluk, který mi vyznal lásku. Jsem v koncích. Ale, od Sama jsem byla radši. Byl milejší, hezčí a .. Líbil se mi. Možná to byla láska, nevím. "Ty... Mě miluješ?" zeptala jsem se ho. On se na mě podíval a opět se usmál. Ten jeho úsměv byl opravdu sladký. Nedalo se odolat. "Ano." řekl rozpačitě. Kdybych byla normální člověk, tak bych se rozhodně červenala. "Díky." řekla jsem trapně. On se usmál. Byla jsem ale uplně mimo. Sakra, mě milují dva upíři, je to normální? A jakého já mám radši, hm? Ach bože... Ale v srdci jsem věděla, že spíš Sam. Toho aspoň nikdo nelíbal. Sam něco chtěl udělat, ale nevěděla jsem co. Tak se na mě koukal a přemýšlel jestli něco má udělat. Najednou mě začnl líbat. A já si v duchu říkala. On mě líbá! Nebránila jsem se. Líbila jsem ho i já. Bylo to příjemný. Najednou ale někdo roztřískal okno. Někdo se dostal sem do baráku. Já se strašně lekla. Najednou narazil do Sama Jeremy. Začli se prát. "Tak a dost!!" zařvala jsem. "Jeremy. Jestli ho budeš mlátit, tak já na tebe už v životě nesáhnu!!" zařvala jsem. To zapůsobilo. Odtrhl se od něj. "On tě líbal, Alysso! Ani se tě nezeptal." řekl naštvaně. "Aha, tak Jeremy žárlí. Jo, nezeptal se, ale mě to nevadilo." řekla jsem drze. On se na Sama výhrůžně podíval a odešel. Já jsem ulehla na postel. Sam mě pohladil po vlasech a já se usmála. Nevěděla jsem, jestli Sama miluju. Ale, to bych se asi bránila, když mě líbal, ne? No, nevěděla jsem to.. Byla jsem zmatená. Možná jsem trošku měla ráda i Jeremyho. Najednou ale přišel Jeremy znovu. Přiblížil se ke mě a začl mě líbat! Já mu vrazila facku. "Nech mě bejt, ty zmetku!" zařvala jsem. Sam se na něj chtěl vrhnout, ale já se na něj výhrůžně podívala. "Hele, nechte mě bejt! Nemám zájem ani o jednoho. Jenom pitomě žárlíte a to si myslíte, že si mě získáte." zařvala jsem. Byla jsem tak naštvaná!! Šla jsem do svého pokoje a prudce jsem zabouchla dveře. Začla jsem brečet. Nevěděla jsem, jakého z nich miluju. Jestli jednoho vůbec miluju. Proč se o mě oba tak zajímají.. "Lásko, nebreč." přišel za mnou Sam. "Nech mě být. Jdi pryč!" řekla jsem s pláčem. A brečela jsem ještě víc. Proč zrovna mě milují dva kluci? Ach jo... Teď jsem si uvědomila, že Jeremy mi teď čte myšlenky a tak jsem na protest pomyslela na toto- Jeremyho nemiluju.Miluju Sama a vždycky to tak bude. Slyšela jsem, že někdo odešel. Pochopila jsem, že to byl Jeremy. Já to tak nemyslela, ale naštval mě a podle mého názoru si to zasloužil. "Ťuk, ťuk." zaťukal Sam na dveře. "Nevstupovat." řekla jsem. Byla jsem už uklidněná, ale na nikoho jsem neměla náladu. Ani na Sama. On radši odešel. Pak jsem ale vyšla z pokoje. A mířila jsem do obýváku. "Víš Same, já..."
Pokračování příště!! ;)
•PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                                                                                         •DALŠÍ KAPITOLA

 


Komentáře

1 xoxoNikushka xoxoNikushka | Web | 10. února 2011 v 20:04 | Reagovat

jdu si přečíst předchozí kapitoly abych věděla o co de,ale vypadá to dobře :)
PS: Zítra ráno odjíždím. Na blogu je hiatus,boužel nebudu obíhat.:( Užij si víkend a promiň za zkopírovanou zprávu :)

2 lovely-annehathaway lovely-annehathaway | 15. února 2011 v 11:06 | Reagovat

No začíná to být pěkně zajímavé a napínavé těším se až se vrátíš a napíšeš další kapitolu:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama